"Kromě závodu vyhrál Fernando Alonso všechno"

29. květen 2017 | 09.55 | rubrika: F1

Že včerejší závod Indy500 dopadl pro fanoušky Fernanda dost bídně (a to je ještě slabý popis celé té frustrující situace), s tím už bohužel nic neuděláme. Ale moc mě těší, jaké skvělé přijetí se Fernandovi dostalo a jak si ho všichni pochvalují. Samo za sebe mluví, že jedna z prvních věcí, na kterou se ho po odstoupení ze závodu ptali, byla, jestli se plánuje příští rok vrátit. Na internetu jsem našla tento článek Gregga Doyela, který nejenom vystihuje, proč byla i přes protesty motoru Honda mise Indy500 nakonec úspěšná, ale i že Fernando uznání soupeřů a fanoušků nedostal zadarmo.

trh

Dva týdny jsme ho s kamerami a mikrofony všude sledovali. Když Fernando Alonso něco řekl, slyšeli jsme to. Když něco udělal, viděli jsme to. Nemohl se před námi schovat. Nedovolili jsme mu to.

Ale tohle se mu nějakým způsobem podařilo udržet v tajnosti.

Alonso mluvil s médii po skončení 500 mil v Indianapolis 2017, komentoval své naprosto neodpovídající 24. místo v cíli, když oznámil, že ještě jednu věc musí udělat, ještě jednu věc by nám chtěl říct.

Alonso sáhl pod stůl a vytáhl překvapení - malou modrou krabičku mléka. Vítězové Indy 500 pijí mléko - překvapivý letošní vítěz Takuma Sato si v té době už na trati přihnul z lahve mléka a zbytek na sebe vylil - ale to se normálně netýká jezdců na 24. místě. Jenže na celém případu Alonso nebylo nic normálního. Takže vypil čtvrt litru mléka, zatímco celá místnost vybuchla smíchy.

"Poslední věc." řekl Alonso, "Díky pro všechny novináře. Nevyhrál jsem, ale trochy mléka se napiju. Pronásledovaly jste mně po dva týdny každou minutu, ale já jsem si to užil. Díky za to, jak jste mně přijali."

To ale není důvod, proč je Alonso hvězda. Je hvězda, protože je sakra dobrý závodník, dvojnásobný šampion Formule 1, který v neděli debutoval na oválech a čtyřikrát se probojoval k prvnímu místu, strávil 27 kol ve vedení, než to ve 180. kole zabalil jeho motor.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 23x

Příběh půlky mého života

22. květen 2017 | 23.02 | rubrika: úplně mimo F1

2003. "Hmmm, Nicky Hayden, to je docela cool jméno. A je v týmu s Rossim? Tak tomu budu fandit." Ano, mé největší lásky z motosportu vznikly na základě "cool" jména.

jsfkl

Ten stejný rok. Obarvit se na černo nebyla dobrá volba. Když vypadáte jako bledule nemocná, nemůžete se pak divit, že o vás náctileté fanynky píšou sladkobolná dramata.

fgs

2004. "Hele, on má nejen cool jméno, on je i hodně dobrej. A bláznivej. Toho budu mít fakt ráda. Teda, už mám." Pořád jsem řešila dilema, jestli Rossi nebo Gibernau. Nicky tohle dilema vyřešil jednou provždy.

b

2005. Us5 vydávají první singl. Asi si říkáte, co má proboha tenhle boyband, který dnes už nikdo nezná, společného s Nickym. No zaprvé byl jeden z jejich členů Nickymu opravdu podobný (aspoň podle mě), a zadruhé jsem začala chodit na fóra o Us5 a abych byla inkognito a zároveň trochu dávala najevo svou fanouškovskou příslušnost, začala jsem používat přezdívku NickyHayden. Tradá, má třetí stálá přezdívka byla na světě. Mimo jiného jsem si jí taky vybrala proto, že jsem tehdy měla dojem, že Nickyho nikdo nezná, lidi to budou brát jako holčičí přezdívku a přestanou si mě plést s klukem.

Bez modrých vlajek?

14. leden 2017 | 18.19 | rubrika: F1

F1sports už nějakou dobu nečtu, jenom sem tam nakouknu, když mě zaujme nějaký článek, sdílený na twitteru. To se stalo i dnes a byl to konkrétně tento článek: http://f1sport.auto.cz/clanek/warwickovi-vadi-lobbing-spickovych-pilotu

Zaujalo mě nejdřív jméno v nadpisu, Derek Warwick obvykle není člověk, který by s médii nějak bohatě komunikoval, notabene aby se z jeho prohlášení daly psát články. A hlavně mě zaujal onen "lobbing špičkových pilotů", respektive to, že jsem si pod tím neuměla nic konkrétního představit a čekala jsem proto trochu toho veřejného praní špinavého prádla.:D Konalo se, ale ne tak, jak jsem očekávala.

Podle Warwicka jsou pravidla v F1 tvořená tak, aby vyhovovala úzké skupině výsledkově nejsilnějších jezdců, konkrétně zmiňuje jména Alonso, Vettel, Button a Webber. Pokud tedy můžeme někomu "děkovat" za zavedení pravidel ohledně penalizací za zpomalování, nebezpečnou jízdu a další spojené s předjížděním pomalejších jezdců, měli by to být právě oni. (Ponechme teď stranou nekonzistentní rozhodování ohledně penalizací. Možná by mohl nějaký červík být schovaný v nejednoznačném výkladu neustále obměňovaných a zpřísňovaných pravidel.) Tito jezdci si skrze rozhovory s Charliem Whitingem pro sebe zajistili ideální závodní podmínky, nebo aspoň takové podmínky, které se tomu jejich ideálu blíží. (I když co se třeba toho Vettela týče, pro toho by asi bylo vzhledem k loňské sezóně ideální, kdyby byl na trati vždy jen jeden vůz a jelo se o to, kdo nejrychleji najezdí daný počet okruhů.) Tím ale ztížili život druhé půlce startovního pole, protože je svázali všemožnými hrozbami penalizací a napomenutí. Uvolnění těchto pravidel - Warwick dokonce mluví o zrušení modrých vlajek - by podle jeho názoru dalo jezdcům větší svobodu v závodění, motivovalo by je to ke zlepšení jezdeckých schopností a přitáhlo zpět část diváků, které F1 v posledních letech ztratila.

Burti vs Irvine, Spa 2001

18. září 2016 | 09.37 | rubrika: F1

Včerejší komentář na Sport 1 mi vnukl nápad na další článek "z historie". (Protože k současné F1 se mi stále nedostává moc slov, respektive nechci opakovat to, co píšou na bambilionu jiných stránek. Ale na ten srovnávací článek McLaren X Ferrari na konci sezóny se těším.:D) Konkrétně to byl okamžik, když se komentátoři po nehodě Romaina Grosjeana bavili o nebezpečnosti pneumatikových bariér, že pod nimi vozy můžou snadno uváznout, a docela složitě lovili z paměti okamžik, který nechápu, jak mohli zapomenout. Rok 2001, kontakt Luciana Burtiho a Eddieho Irvina a dost děsivě vypadající nehoda. A jako bonus jeden klusající budoucí mistr světa. Moment, od kterého pravidelně sleduju F1 a od kterého si tak nějak nenalhávám, že přinejmenším já coby fanoušek nejsem, obrazně řečeno, krvelačná.:D

Pokud umíte německy, jistě nemáte ve videu problém rozumět lehce zmatené otázce komentátora: "To je Irvine... A kde je Burti?" Jak jsme zjistili už o chvíli později, Burtiho vůz je ten kousíček, co tam čouhá z pneumatik. Zbytek byl kompletně pod bariérou. A jak jsme si už několikrát v nedávné minulosti připomenuli, kontakt hlavy jezdce s tvrdou překážkou mívá hodně zlé následky. Proto se postupně kolem místa nehody utvořil velký hrozen lidí, kteří se co nejrychleji snažili zaklíněného Burtiho vyhrabat, a to dokonce včetně Eddieho Irvina, jak je vidět z následující obrázku.

ges

Eau Rouge aneb hlavou zeď neprorazíš

29. srpen 2016 | 13.58 | rubrika: F1

Vedle prasáckých manévrů Verstappena a nakvašeného Vettela (který si po závodě tak trochu neviděl do pusy) byla důležitým momentem závodu havárie Kevina Magnussena. Vypadala skutečně ošklivě a vzpomněla jsem si při ní na víkend ve Spa z roku 1999...

Jacques Villeneuve měl se Spa vždycky takový zvláštní love-hate relationship. Absolvoval zde své nejhorší havárie (i když on sám je označil jako "nejlepší"), okruh jako takový mu zrovna dvakrát neseděl, ale když začlo ve Spa pršet, tak se děly věci v dobrém slova smyslu - a to mu to jinak na dešti nijak extra nešlo.
V roce 1999 byl tým Bar Supertec něčím, čemu se v příšernosti téměř přiblížil loňský McLaren. Villeneuve a Zonta se tak asi nudili podobně, jako loni Button a Alonso, a také se navzájem neměli zrovna v lásce (Jacques údajně jednou v návalu zlosti vyhodil Ricardovi oběd z okna motorhomu). Proto asi nebylo nijak těžké se navzájem nahecovat - schválně, kdo projede Eau Rouge rychleji? Výsledky si můžete prohlédnout ve videu. Když v týmu říkali Zontovi, aby projel Eau Rouge jako Jacques, tohle asi nebylo to, co měli na mysli...
Dokonce to tahle dvojitá havárka dotáhla až na stránky Brava. Dodnes mám vystřižený kus z článku "Nejděsivější havárie v F1!", který začíná slovy: "Když Jacques Villeneuve narazil se svým vozem Bar v roce 1999 do bariéry v zatáčce Eau Rouge, počítal závodní inženýr Jock Clear s nejhorším: 'Jacquesi, žiješ ještě?!' řval do vysílačky. 'Jo, nic mi není.'" :D
 

Proč nemám ráda F1 fandom

19. červen 2016 | 21.48 | rubrika: F1

glTenhle článek začal vznikat při VC Evropy, která byla neuvěřitelně nudná, takže jsme s kamarádkou na tradičním závodním pokecu měly spoustu prostoru řešit nejrůznější věci. Poté, co jsem vypíchla jeden moment, který je pro fanouškovskou komunitu na tumblr naprosto typický, a který mě, stejně jako ty předešlé, nemálo otrávil, jsme se shodly, že to je jedna z věcí, proč, ač se považujeme za fanynky F1, zarytě odmítáme do tohohle fandomu patřit. Vím, že je trochu zbytečné o tom psát na českém blogu a notabene v češtině, protože je to záležitost spíše zahraniční, ale třeba se najde pár lidí, kteří to budou vnímat stejně. Ostatně, část inspirace přišla i z českého prostředí. Kdyby zase vznikaly dohady, kde jsem jednotlivé exempláře potkala (ale spíš budu zobecňovat), tak to bylo jak na tumblr (tam zejména) a twitteru, tak to bylo i na česko-slovenských blozích, na které pravidelně chodím.

Takže, začneme hned od toho, co jsem už naznačila, tedy...

1) Překrucování skutečnosti tak, aby se nám to hodilo do krámu

Dnes jsem na tumblr narazila na naprosto přesnou ukázku - spousta fanynek (protože řečeno na plnou hubu, kluků se na netu projevuje minimum - asi vědí, proč to dělají) se po závodě tetelila blahem, jak je ten Kimi úžasně pozorný vůči Sebovi. Vyzdvihovaly moment, kdy Kimi pustil Sebastiana před sebe a na poděkování ze strany týmu odpověděl: "Řekněte mu, aby na to šlápnul." Nikdo z nich už nedodal, že druhá polovina věty zněla "...nehodlám teď jezdit nalepenej za ním.".
A není to jen Kimi a Sebastian, i když kolem těch dvou je na internetu neuvěřitelná hysterie (Panebože, dva jezdci se spolu kamarádí! To je tak neuvěřitelné a vzácné!). Prakticky nemine závodní víkend, aby si fanynky něco nevytrhly z kontextu a totálně to nepřekroutily - jako když se pořádal hon na Sergia Pereze. "Bylo by jí líp v kuchyni.", měl pronést bídák Perez na adresu Susie Wolff. Po takové větě se samozřejmě zvedla vlna nevole. A byla by oprávněná, kdyby ta jedna jediná větička, která vše začala, nebyla upravená a vytržená z kontextu. Bohužel, celé Sergiovo prohlášení se namáhal číst málokdo.

Rodina Julese Bianchiho žaluje FIA, FOM a Marussiu

26. květen 2016 | 15.05 | rubrika: F1

šfdsJak už jste si mohli přečíst kolem poledne na FB stránce, rodina Julese Bianchiho se rozhodla podniknout právní kroky proti FIA, FOM a týmu Marussia. Nelíbí se jim závěr vyšetřování Julesovy nehody, podle nich na ní Jules nenese nejmenší vinu.

Julesův otec Phillipe prohlásil za celou rodinu: "Chceme pro Julese spravedlnost a chceme znát pravdu o rozhodnutích, která vedla k nehodě našeho syna ve Velké Ceně Japonska 2014. Jako rodina máme mnoho nezodpovězených otázek a cítíme, že Julesově nehodě a smrti se dalo předejít, kdyby nebylo učiněno několik chyb."

Od soudu si pak rodina slibuje očištění Julesova jména a získání peněz, které chtějí využít na podporu mladých závodníků a na další zlepšování bezpečnosti v motosportu.

Právním zástupcem Julesovi rodiny je Julian Chamberlayne, jehož postoj je následující: "Nehodě Julese Bianchiho se dalo předejít. Posudek FIA sice doporučil mnoho možností pro zlepšení bezpečnosti ve Formuli 1, ale nedokázal pojmenovat chyby, které vyústily v Julesovu smrt. Pro rodinu Bianchi bylo velmi překvapivé a bolestivé, že komise FIA ve svém závěru, vedle vyjmenování dalších faktorů, vinila z nehody Julese. Rodina Bianchi rozhodla, že v tomto novém procesu odpoví ti, kteří byli součástí celé situace, na dosud nezodpovězené otázky a budou nést následky svých selhání, pokud jim budou prokázána. Pro současné a budoucí jezdce je důležité, aby měli jistotu, že bezpečnost bude v tomto sportu vždy na prvním místě. Kdyby tomu tak bylo v Suzuce, Jules Bianchi by s největší pravděpodobností dnes žil a mohl by se dále věnovat sportu, který tolik miloval."

A co takhle kvaldu úplně zrušit?

3. duben 2016 | 15.17 | rubrika: F1

Situace kolem kvalifikace je tak vtipná (myslím tragikomická), že ani není potřeba jí glosovat. Tohle se glosuje samo.

Dnes se týmy, FIA, FOM, Bernie a další dohodli, že se na ničem nedohodli. Bude se konat další jednání, na němž se buď s konečnou platností schválí stávající systém kvalifikace, nebo se přijme úplně nový návrh. Ano, čtete správně mezi řádky, návrat starého formátu se bohužel konat nebude - děkovné dopisy můžete posílat FIA a FOM, jmenovitě Berniemu a Todtovi, kteří návrat staré kvalifikace vetovali. Vyjádřili sei, že jsou zásadně proti starému formátu, který podle nich navíc nebyl dostatečně přitažlivý pro fanoušky (už vidíte, o čem jsem mluvila, když jsem říkala, že se to glosuje samo?). Také je téměř vyloučeno, že by se pouze nový a starý formát spojili, jak mnoho lidí navrhovalo, neboť tato varianta nemá, aspoň podle slov Claire Williams, dostatečnou podporu.

Čeká nás tedy to, že buď se od Číny budeme muset smířit s tím, že vedení F1 na nás sere ještě víc, než jsme si mysleli (pardon, slušně už to v současné situaci nejde, a co hůř, ono zjevně to samé stanovisko zaujímá i vůči jezdcům a týmům), a překousnout nový formát, nebo se psychicky připravíme na další změnu pravidel - i když psychicky připravit se budou v tomto případě muset zejména týmy a piloti. Jak by tedy tento systém číslo 3 vypadal?

Byl by to jeden velký mišung kvalifikací z posledních zhruba 15 sezón. Kvalifikace by zůstala trojfázová, ale jezdci by povinně museli absolvovat 2 kola. Postup by určoval součet těchto dvou časů, čím nižší, tím samozřejmě lepší.

No, uznejte, že k tomu opravdu není potřeba dalšího komentáře...

žádné komentáře | přidat komentář

Otevřený dopis GPDA

23. březen 2016 | 18.29 | rubrika: F1

Dnes spatřil světlo světa otevřený dopis, pod nímž jsou podepsání Jenson Button, Alex Wurz a Sebastian Vettel, kteří jako zástupci GPDA mluví za všechny své kolegy. Tento dopis je adresován nejvyššímu vedení F1 a je vyjádřením dlouhodobého znepokojení jezdců nad směřováním F1. Jak zdůraznil Alex Wurz, dopis byl dlouho plánovaný a není tedy reakcí na kvalifikační fiasko z minulého víkendu.

Vážení zainteresovaní, diváci a fanoušci,

Závodníci by tímto rádi vyjádřili svůj následující postoj:

My, závodníci, milujeme náš sport! Už od dětství jsme snili o tom, že budeme závodit v těch nejrychlejších vozech za ty nejlepší týmy na těch nejúžasnějších tratích proti těm nejlepším závodníkům z celého světa. Vyhledáváme soupeření a F1 milujeme téměř bezvýhradně, což z nás činí osoby, které mají s F1 jen ty nejčistší úmysly - společně s fanoušky.

Formule 1 je v současné době pod tlakem složitého globálního ekonomického prostředí, rychlých změn v chování fanoušků a spotřebitelů a zásadního posunu ve světě TV a médií. Proto je naprosto základním požadavkem, aby leadeři tohoto sportu činili chytrá a promyšlená rozhodnutí.

Máme pocit, že některé nové změny pravidel - jak na straně sportovní, tak na straně technické, včetně některých obchodních směřování - jsou rušivé, nezaměřují se na skutečné problémy, kterým náš sport čelí a v některých případech mohou ohrozit budoucí úspěch. Víme, že mezi lidmi, kteří stojí v čele našeho sportu - ať už to jsou majitelé, jejich zastupitelé, vedení, týmy a další zainteresovaní - každý jedná jen podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Jak jsem se naučila tolerovat závodnice

13. únor 2016 | 14.01 | rubrika: F1

dwŽeny v motosportu se řeší od nepaměti a ještě dlouho se určitě řešit budou, pouze poslední dobou mám takový pocit, že je toho najednou nějak víc než obvykle (hlavně díky Suzie a Carmen). Proto je pro tenhle kratší článeček ideální podnebí.:)

Dopředu se přiznám, že dřív jsem byla naprosto kategoricky proti ženám v motosportu - a tím dřív myslím od nějakých 16 let do... Kdo ví, jak dlouho to vlastně trvalo. Ale rozhodně mě to nepustilo ze dne na den. Neměla jsem a ani dodnes nemám celkem problém s tím, že sporty jsou tak trochu rozdělené na mužské a ženské, a že v některých případech to zkrátka působí trochu bizarně, když se někdo dere tam, kde by ho lidi obecně moc neočekávali (anebo jsou tu takové případy jako ženský hokej - ženská hokejistka sice překvapí už asi jenom málokoho, ale dívat se na ty zápasy je pro mě osobně ve většině případů dost velké utrpení). A když se někdo, ať už muž nebo žena, dostane do prostředí, kde se obvykle moc mužů nebo žen nepohybuje, tak to pochopitelně vyvolá rozporuplné reakce.