Nickyhayden | Bez modrých vlajek?

F1sports už nějakou dobu nečtu, jenom sem tam nakouknu, když mě zaujme nějaký článek, sdílený na twitteru. To se stalo i dnes a byl to konkrétně tento článek: http://f1sport.auto.cz/clanek/warwickovi-vadi-lobbing-spickovych-pilotu

Zaujalo mě nejdřív jméno v nadpisu, Derek Warwick obvykle není člověk, který by s médii nějak bohatě komunikoval, notabene aby se z jeho prohlášení daly psát články. A hlavně mě zaujal onen "lobbing špičkových pilotů", respektive to, že jsem si pod tím neuměla nic konkrétního představit a čekala jsem proto trochu toho veřejného praní špinavého prádla.:D Konalo se, ale ne tak, jak jsem očekávala.

Podle Warwicka jsou pravidla v F1 tvořená tak, aby vyhovovala úzké skupině výsledkově nejsilnějších jezdců, konkrétně zmiňuje jména Alonso, Vettel, Button a Webber. Pokud tedy můžeme někomu "děkovat" za zavedení pravidel ohledně penalizací za zpomalování, nebezpečnou jízdu a další spojené s předjížděním pomalejších jezdců, měli by to být právě oni. (Ponechme teď stranou nekonzistentní rozhodování ohledně penalizací. Možná by mohl nějaký červík být schovaný v nejednoznačném výkladu neustále obměňovaných a zpřísňovaných pravidel.) Tito jezdci si skrze rozhovory s Charliem Whitingem pro sebe zajistili ideální závodní podmínky, nebo aspoň takové podmínky, které se tomu jejich ideálu blíží. (I když co se třeba toho Vettela týče, pro toho by asi bylo vzhledem k loňské sezóně ideální, kdyby byl na trati vždy jen jeden vůz a jelo se o to, kdo nejrychleji najezdí daný počet okruhů.) Tím ale ztížili život druhé půlce startovního pole, protože je svázali všemožnými hrozbami penalizací a napomenutí. Uvolnění těchto pravidel - Warwick dokonce mluví o zrušení modrých vlajek - by podle jeho názoru dalo jezdcům větší svobodu v závodění, motivovalo by je to ke zlepšení jezdeckých schopností a přitáhlo zpět část diváků, které F1 v posledních letech ztratila.

S postupujícími slovy to prohlášení začalo znít už trochu jako ono klasické plácání do větru "F1 je nudná, nechme je závodit, nevíme jak, nebo víme, ale nemá šanci to projít, ale tak o tom budeme aspoň mluvit, a samozřejmě všechny pochválíme, aby se náhodou někdo necítil dotčený", ale jeho jádro je do určité míry zajímavé. Asi nikdo z fanoušků neslyší rád neustálé naříkání do týmového rádia a volání po modrých vlajkách, jakmile dotyčný uplakánek zmerčí na obzoru vůz (a může to být Vettel nebo Alonso, pro mě je to otravné pokaždé). Volání po modrých vlajkách by mělo být něco, co je na místě pouze ve chvíli, kdy jezdec o kolo zpět udělá podobnou sviňárnu jako Eddie Irvine Ayrtonu Sennovi - tedy že s tím, kdo mu to kolo dává, začne závodit a honit si tričko - nebo jede nějakým jiným ohrožujícím způsobem. Ne že se to stane běžným folklórem a jezdci si budou vlastně stěžovat preventivně půl okruhu dopředu.

Zkrátka pokud budeme mít pravidla, která sice nebudou všeobjímající, ale zato pevně definovaná bez možnosti dvojího výkladu (maximálně snad v nějakých extrémních situacích), mohlo by to přinést nejen konzistenci v rozhodování o penalizacích, ale třeba, snad, možná (jde o lidi, ne o stroje, takže těžko něco předvídat) by to mohlo ušetřit mnoho nervů závodním inženýrům a ostatně i fanouškům. Jenže vždy tu budou výrazní, silní jezdci, kteří budou své pozice využívat k tomu, aby hovořili do tvorby pravidel - samozřejmě pravidel, která jim budou vyhovovat. Proto Warwickovo prohlášení chápu a do určité míry s ním sympatizuji (až na tu část o rušení modrých vlajek), jestli by to ale k něčemu bylo, to těžko říct. Někteří to stěžování (nebo protěžování?) mají zkrátka až příliš v povaze.