Původně jsem chtěla napsat článek o tom, jak mě Monako nebaví a proč, ale po celkem zajímavém závodě mi to přijde jako zbytečné dloubání do vosího hnízda.:) Ostatně, na tohle dloubání tu jsou tentokrát jinačí experti... I když dvojka Mercedesu nad ně tak nějak ční.
Docela se začínám těšit i děsit, co z toho bude. Rok 2007 je sice už dávno za námi a Lewis o nějaký ten pátek starší a o mnoho zkušeností bohatší, ale všichni si dobře pamatujeme, čeho je schopný, pokud má pocit, že mu týmový kolega dělá naschvály. Myslím, že tento víkend byl vyhlášením oficiální války - už jenom proto, že Lewis je podle svých vyjádření přesvědčený, že Nico svůj manévr provedl záměrně, a na konto toho prohlásil, že už nejsou přátelé. Ano, Ham je sice horká hlava a rychleji mluví než myslí, ale něco mi říká, že tohle si do Montrealu nerozmyslí. A tam to bude stát za to.
Já jsem viděla jen jeden půlminutový záznam inkriminovaného momentu, a vlastně je mi celkem jedno, jestli to nakonec bylo nebo nebylo záměrně - rozhodně by to nebylo sportovní, ale v zápalu sportu se i jinak normální lidé občas chovají jako prasata a idioti (po proběhlém mistrovství světa v hokeji bychom si o tom, myslím, mohli všichni popovídat...:D). Jen prostě nemám Nica ráda, titul mu nepřeju, takže Lewis, give him hell!
Další moment, který mi nedá nezmínit, vlastně takové naštvané dloubnutí, které tu a tam vídáme a slýcháme celkem pravidelně, byl komentář Kevina Magnussena po kolizi před koncem závodu: "Smůla. Prostě stárne...". Jenže tentokrát to bylo dloubnutí do Kimiho Räikkönena, a všichni víme, jaká vlna v takových případech obvykle následuje...:D (Zhruba stejná jako zhrzené reakce fanynek na zděšení fanoušku F1 ohledně Justina Biebera a jeho přítomnosti v Monaku.)
Uplynulo už 32 let od smrti Gillese Villeneuva. Přijde mi dost šílené už jenom to číslo, jak ten čas letí, a ještě šílenější je, že kdyby se tehdy v Zolderu nic nestalo, bylo by dneska Gillesovi 64 let. O to víc si člověk uvědomuje, jak mladý zemřel...
Už mi skutečně začínají docházet nápady, o čem každý rok tyto články psát, takže se tentokrát opět omezím na několik výroků. Tentokrát to budou věci, které o Gillesovi po jeho smrti řekli nejen jeho soupeři, ale i další lidi z F1, s nimiž se setkal.

"Můj život je plný smutných vzpomínek. Ohlédnu se a vidím tváře svých milovaných; a uprostřed nich vidím jeho." Enzo Ferrari
"Jednou mi řekl - doufám, že tě nikdy potřebovat nebudu." Sid Watkins
"Mluvím vážně, když říkám, že od té doby už závodění nebylo nikdy jako dřív. Skoro jsem to zabalil." Nigel Roebuck
"Bylo to hrozné, když Gilles zemřel. Brečel jsem celý den, i ten následující. I když jsem musel závodit... A pamatuju si ten pocit, že jsem všichni startovali jako rovnocenní soupeři. Villeneuve už nebyl. A my jsme věděli, že jeho talent byl mimo náš dosah." René Arnoux
Nejradši bych si dala co proto, že si náměty na články nezapisuju do nějakého pamatováčku - vím, že jednou na nudné přednášce mě napadl námět na článek, že jsem si ještě říkala, jaký je to super nápad, že se vám určitě bude líbit... A to je tak vše, co si z toho teď vybavuju.:D Zase jsem ale nechtěla blog už nechávat jen tak ležet ladem, takže jsem si řekla, že malý kompilační článek nikdy nikomu neublížil.
Z letošní sezóny mám zatím dost rozporuplné pocity, i když si troufám tvrdit, že převažují ty kladné. Když to vezmu od podlahy, respektive od těch, na které jsem se těšila nejvíc...:) Tak je to ode mě asi hnusné, ale za ty čtyři roky už jsem si na mizerné výkony Ferrari tak zvykla, že mě to v současné době ne netrápí, ale vlastně je mi to docela jedno. Jediné, co mi trochu leží v žaludku, jsou Kimiho výsledky, protože takhle zlé to myslím nečekal nikdo. A víme, jak to dopadlo posledně, když tahle situace nastala... Ovšem Kimi v nedávném rozhovoru jakékoliv otázky na motivaci utnul až příliš rázně, stejně jako se mi líbilo konstatování "ve Ferrari nejsou kreténi, vědí, co dělají", takže zatím žádný důvod k velké panice - já bych jim taky věřila.:D Narozdíl od pochybovačů, kteří za vším tradičně vidí Fernanda Criminalmastermind Alonsa.
Teď k dominanci Mercedesu. V tomhle ohledu si sama trochu nerozumím, protože by mi to mělo lézt na nervy, ale, světe div se... Ono ne. Mimochodem, už teď jsem velmi pevně přesvědčená, že Mercedes má titul v kapse. Pamatujete na Brawn GP? Druhá půlka sezóny byla v jejich podání naprosto katastrofální, ale naprosto suverénní první půlka jim titul zajistila bez větších problémů. Nepříznivý vývoj se dá v půlce sezóny obrátit, že jo, Red Bulle. Ale zničit suverénní začátek sezóny? To se jen tak někomu nepovede, zvlášť, když druhý nejsilnější tým prakticky není (papírově je to podle výsledků asi Red Bull, ale...). A nevěřím, že by to byl zrovna případ Mercedesu.
Na svém povídkovém blogu jsem zveřejnila novou povídku z lehce upraveného :) prostředí F1, takže kdo si chcete počíst, račte tudy -> http://nickyhayden.blbne.cz/leave-no-scar/
Dnešní článek bych chtěla věnovat jednomu fenoménu, který naštěstí s celkovým úpadkem blogů pomalu mizí, ale který byl v minulosti dost velkým problémem - a to je kopírování článků. A to zejména proto, že některé sranda články, které pocházely z mého starého blogu daronka.blog.cz, byly určené pouze úzké skupině lidí, kteří je mohli pochopit, a já je pak nacházela na internetu s nenávistnými komentáři, co to jako má bejt za trapný hlášky. Stejně tak mě dokázalo neuvěřitelně nadzvednout, když takhle někdo zkopíroval hlášky, které jsem vypíchla z diskuzí. Takže tady vám předkládám takový menší přehled, co všechno pocházelo z mého blogu, i s vysvětleními, jak to vzniklo. Věřím, že většinu z nich budete znát, a že konečně možná pochopíte, co to sakra mělo být.:)
Krátký rozhovor z roku 2025
Nešlo začít ničím jiným. Jedná se o komentář tuším ještě ze starých formule-1.cz a jeho autorem byl člověk s přezdívkou miki. Že by se někdo někdy někde (kromě mých spřátelených blogů) namáhal uvést zdroj nebo aspoň zmínit autora? Ale kdeže.
GP Monako 2025 MS příjíždí do boxu a komunikuje s Toddem Juniorem.
TJ:Pane Schumachere jenom Vám vyměníme kačera a můžete pokračovat v jízdě. Mezi tím Vám dolijeme benzín a vyměníme gumy. Bude Vám to tak vyhovovat?
MS: Co toó ?
TJ: Že Vám vyměníme gumy.
MS:To já už nepotřebuju mladej.
TJ:Gumy na autě.
MS: Tak to jó.
TJ: Dědek jeden senilní.
MS: Hele mladej, že jsem strarej neznamená, že jsem hluchej. Kde je vůbec Nico?
TJ: Bože můj. Už třetí rok Vám říkám, že skončil.
MS: Takže já jsem první, a Nico je druhej ?
TJ: Nico už skončil. Druhej je Váš vnuk hned před synem Vašeho pana bratra, který se pořád drží před dcerou vašeho Syna.
Na většině F1 blogů vrcholí přípravy na sezónu - sestavují se žebříčky oblíbenců a neoblíbenců, zveřejňují se první fotky z Melbourne... Proto nic z toho u mě neuvidíte, oblíbenců zas tolik nemám a fotky si můžete najít prakticky kdekoliv.:) Proto bych článek na úvod sezóny ráda věnovala něčemu, co mě tak nějak mírně štvalo celou zimu a k čemu chci před sezónou zkrátka zaujmout nějaké stanovisko - a to je dvojice Ferrari.
Jak všichni víte, já se na tuhle dvojku těšila, Kimi a Fernando byli vždycky můj dream team a pokud se oba udrží na uzdě, může se z téhle kombinace vytřískat mnoho dobrého - například už jenom proto, že rychlý týmový kolega bude Fernanda hodně motivovat, a stejně tak Kimi by se v konkurenčním prostředí mohl vyvarovat svých klasických pádů do letargie.
Jen trochu nechápu, proč každý, od lidí, kteří k tomu mají co říct, až po totální nýmandy, co si chtějí akorát přihřát polívčičku, cítí potřebu se k tomu vyjádřit - pokaždé stejně! Né, vůbec už jsme neslyšeli v bezmála stovkách obměn pořád dokola to samé. Cože, Fernando že těžko snáší konkurenci? No sakra, to je mi novina! A co to říkáte, že Kimi je rychlejší než Massa? To je novina ještě větší! A úplně největší bomba je, že ti dva nebudou a ani nemusí být kamarádi. Šmarja pano, právě jsme objevili Ameriku. Nějak mám podezření, že jsou novináři zklamaní tím, že se zatím ještě žádný problém neobjevil (taky divný, když ještě ani nezačala sezóna, co), a snaží se ho uměle vytvořit neustávajícím rýpáním.
Tenhle krátký článek "pro zajímavost" inspirovala událost s Julesem, o které jste se mohli dočíst na mé facebookové stránce. Pokud to třeba některým z vás uniklo, stručně se to dá shrnout asi následovně - Jules si byl po interview pro francouzskou televizi Canal+ dát cigaretu, když ho přepadli a okradli tři neznámí útočníci. Všem bylo samozřejmě Julese a jeho přítelkyně, která to všechno viděla, líto, ale zároveň se hodně lidí pozastavilo nad tím, že Jules kouří. To mě inspirovalo k tomu, abych trochu zapátrala, jak jsou na tom závodníci se vztahem k cigaretám.
Dřív bylo kouření velmi rozšířené, to asi víme všichni. Takového Jamese Hunta si bez cigarety snad ani nedovedeme představit. Jedním z nejsilnějších kuřáků v paddocku byl ale překvapivě Keke Rosberg, kterému za to Frank Williams několikrát vyčinil - marně, a sám Keke kdysi podotkl, že už ani neví, kdy začal kouřit, prý snad někdy ve třinácti letech. I Niki Lauda ještě před deseti lety vtipkoval, že musel trochu omezit kouření; i když za své F1 kariéry Lauda kouřil minimálně. S cigaretou v ruce občas přistihli i Alaina Prosta (ten si zapálil dokonce přímo na okruhu v Kyalami, když přišel o šance na zisk titulu), Patricka Depaillera (ten byl ale skutečně hodně silný kuřák a na otázky ohledně kouření odpovídal slovy "řídím závodní auto, neběhám maraton"), Chris Amon (který si nosil krabičku cigaret přímo v overalu), Jochen Rindt a mnoho dalších.
Našla jsem jeden hodně starý článek z Ringu, o který se s vámi musím podělit.:)
Pavel Boháč (63) z Pražma pracoval třicet let v dole. Jeho velkou vášní však byla technika a auta, takže nad nabídkou dělat mechanika ve formuli 1 nezaváhal. Brzy se proslavil i svým kuchařským uměním. Řízky z pánvičky mu odebírali i bratři Schumacherové.
Málokterý z obyvatel beskydské vesničky Pražmo by v Pavlu Boháčovi hledal výjimečného muže. Označili by ho za svérázného chlapíka a pohodáře, který to občas žene po horských cestičkách i stopadesátkou a dokáže si získat respekt. Překvapeni jsou, teprve když zavítají do jeho staré roubenky vyzdobené fotografiemi slavných jezdců, věnci ze závodů a podpisy těch, které znají jen z televize.
"Celý život jsem žil v Ostravě. Jakmile jsem se stal důchodcem, začal jsem zlobit, manželka se se mnou rozešla, a já se odstěhoval do téhle krásné chaloupky." ukazuje Pavel Boháč svůj příbytek z roku 1871, kde už třináct let nachází útočiště před ruchem automobilových závodů i okolního světa. Ještě na šachtě dostal nabídku pracovat na lodi a krátce nato přijal místo automechanika. "Bez váhání jsem volil auta a pak mě jezdec Tomáš Karhánek přetáhl k formuli 3 jako svého mechanika. Tehdy to bylo jednoduché. S autem se nic moc dělat nemuselo, k motoru se nemohlo, protože byl zaplombovaný. Postupně se ale závody zrychlovaly a technika se blížila alchymii. Předek auta je jen 16 mm nad vozovkou a zadek do třiceti. Pak stačí, aby byl v létě rozehřátý asfalt, udělaly se bubliny, nalepily se na spodek, zvedly ho a můžete točit volantem, jak chcete, ale kola jsou ve vzduchu. Tohle jsem řešil ještě u Andrého Fibiéra, který mi dal na památku svůj věnec. Pak ale přišli mladí kluci vyučení v oboru a já se staral hlavně o organizaci a zázemí."
Tákže...:) Soutěž se uzavírala včera, odpovědi přišly celkem 4 (plus jedna nesoutěžní od Michala, kterou jsem na jeho přání nezařadila) - v pořadí Kat (č.1), Miška (č.2), Šárka (č.3) a Kamčous (č.4). Přidělená čísla jsem pak zařadila do generátoru náhodných čísel (http://randomnumbergenerator.intemodino.com/cz/) a ten určil vítěze. Tím se stává...
Tento článek věnuji speciálně KatF1, která se po Jacquově názoru ptala už dávno.:)) Tak se konečně dočkala.:)
A podle očekávání, Jacques se po všech těch změnách, nejen pro letošní sezónu, o F1 dost obává. F1 se podle něj snaží zavděčit špatným lidem a hrozí jí, že se stane příliš umělou.
"Opravdu se o F1 obávám a jenom doufám, že se mýlím. Nerozumím tomu konceptu, nechápu, o co se snaží. F1 už není epická, jezdci nejsou hrdinové. Problém je v tom, že změny se dějí uměle a v praxi nefungují. Na šest měsíců to možná bude někoho bavit, ale pak se všichni začnou nudit, a jakmile začnete závody uměle zatraktivňovat, budete tak muset činit pořád a pořád, až se dostanete do bodu, kdy už to ani nebude žádné závodění."
Ne všechny změny ale Villeneuve odsuzuje, některé novinky pro rok 2014 vnímá jako změny k lepšímu. Na druhou stranu mu ale silně leží v žaludku DRS, které bylo zavedeno v roce 2011. Podle něj se jednalo o první příznak toho, že F1 směřuje špatnou cestou.