Piloti a žvára

Tenhle krátký článek "pro zajímavost" inspirovala událost s Julesem, o které jste se mohli dočíst na mé facebookové stránce. Pokud to třeba některým z vás uniklo, stručně se to dá shrnout asi následovně - Jules si byl po interview pro francouzskou televizi Canal+ dát cigaretu, když ho přepadli a okradli tři neznámí útočníci. Všem bylo samozřejmě Julese a jeho přítelkyně, která to všechno viděla, líto, ale zároveň se hodně lidí pozastavilo nad tím, že Jules kouří. To mě inspirovalo k tomu, abych trochu zapátrala, jak jsou na tom závodníci se vztahem k cigaretám.

Dřív bylo kouření velmi rozšířené, to asi víme všichni. Takového Jamese Hunta si bez cigarety snad ani nedovedeme představit. Jedním z nejsilnějších kuřáků v paddocku byl ale překvapivě Keke Rosberg, kterému za to Frank Williams několikrát vyčinil - marně, a sám Keke kdysi podotkl, že už ani neví, kdy začal kouřit, prý snad někdy ve třinácti letech. I Niki Lauda ještě před deseti lety vtipkoval, že musel trochu omezit kouření; i když za své F1 kariéry Lauda kouřil minimálně. S cigaretou v ruce občas přistihli i Alaina Prosta (ten si zapálil dokonce přímo na okruhu v Kyalami, když přišel o šance na zisk titulu), Patricka Depaillera (ten byl ale skutečně hodně silný kuřák a na otázky ohledně kouření odpovídal slovy "řídím závodní auto, neběhám maraton"), Chris Amon (který si nosil krabičku cigaret přímo v overalu), Jochen Rindt a mnoho dalších.

Z jezdců posledních dvaceti let, kdy se začal klást hodně velký důraz na fyzičku a mezi jezdci tak kuřáků rapidně ubylo, můžeme jmenovat (kromě Julese) Miku Sala, Kimiho Räikkönena, Juana Pabla Montoyu (který přiznal, že si příležitostně zapálí o Vánocích nebo jiných zvláštních příležitostech, stejně jako Pedro de la Rosa), Jos Verstappen, Jan Magnussen, a můžeme započítat i Michaela Schumachera, jehož slabost pro doutníky je dobře známa.