Už je to delší dobu, co jsem tomuto blogu založila stránky na FB, ale teprve teď mě napadlo dát sem odkaz.:) Funguje to v podstatě podobně jako tady - dávám tam, co mě napadne, komentuju novinky, které mě zaujaly a tak dále. Však vy, kteří jste se ještě nepodívali, se můžete hned přesvědčit.:)

https://www.facebook.com/NickyhsF1Blog

Tento článek je přeložený a části textu byly trochu změněné, ale ne tak, aby to změnilo vyznění celého textu. Nejsem navíc žádný odborník na medicínu, proto jsem některé pojmy nechala nepřeložené a ty, co jsou přeložené, mohou být chybně formulované, za to se předem omlouvám. Zdroj článku: http://blog.parathyroid.com/race-car-deaths-medical-causes-racing-deaths/ , na tomto odkazu můžete najít obrázky, videa a informace o autorovi.

            4) Zranění následkem prudkého brzdění s poškozením vnitřních orgánů

            Zranění, způsobená náhlým brzděním, se mohou objevit u kohokoliv, kdo je vystaven prudkému zpomalení, například v případě čelního nárazu. Zranění je způsobeno tím, že tělo je silou zastaveno, ale vnitřní části těla zůstávají v pohybu kvůli setrvačnosti. K tomuto druhu poranění je nejvíce náchylný mozek a aorta. Pro tuto diskuzi proto použijeme ukázky zranění obojího. Zranění mozku následkem brzdění mají obvykle za následek vznik subdurálního hematomu, zatímco u aorty můžou způsobit její utržení.

            a) Slavní závodníci, kteří utrpěli zranění mozku kvůli prudkému brzdění:

            Mark Donohue – zemřel během tréninku na VC Rakouska v roce 1975. Ve druhém kole v rychlosti zhruba 260 km/h náhle explodovala zadní pneumatika jeho Marchu a auto prolétlo ochranným plotem, přes další ochranné bariéry až do rokle. Donohue se praštil do hlavy o tyč z plotu, čímž přišel o vědomí. Existuje záznam, na kterém mluví se záchranáři a nevypadá, že by byl zraněný. Byl odvezen do nemocnice na pozorování. V průběhu dne začal být zmatený a nakonec upadl do kómatu, což jsou klasické příznaky subdurálního hematomu, jak dnes ví každý doktor i sestra. Ještě tu noc byl operován neurochirurgem, ale o dva dny později svým zraněním podlehl. Dnes je tento následek, tedy smrt, velice nepravděpodobný, jelikož máme o zraněních uvnitř hlavy daleko lepší povědomí a i traťoví zaměstnanci jsou lépe trénovaní na to, aby rozpoznali první příznaky poranění mozku nebo vznik krevní sraženiny. Univerzální využití CAT scanů u každého jezdce, který má podezření na poranění mozku je další důvod, proč je tento druh smrtelného zranění dnes u jezdců vzácný a vlastně by k němu vůbec nemělo docházet. Pokud si po nehodě budete stěžovat na bolest hlavy nebo ztrátu vědomí, mí drazí spoluzávodníci, můžete očekávat výlet do místní nemocnice. Díky Donohuemu se v budoucnosti zachránilo mnoho životů.

Tento článek je přeložený a části textu byly trochu změněné, ale ne tak, aby to změnilo vyznění celého textu. Nejsem navíc žádný odborník na medicínu, proto jsem některé pojmy nechala nepřeložené a ty, co jsou přeložené, mohou být chybně formulované, za to se předem omlouvám. Zdroj článku bude uveden na konci druhé části.

Smrt na závodní dráze: Medicínské důvody úmrtí při závodech s příklady a jaká vylepšení závodních aut z toho vyplývají

Smrt Allana Simonsena při 24 hodinách v Le Mans a smrt Jasona Lefflera o týden dříve byly podnětem k vypracování přehledu šesti různých medicínských důvodů úmrtí při závodech, a co je děláno pro to, aby se závodění stalo bezpečnějším.

            Automobilové závody jsou druhým nejpopulárnějším druhem sportu na světě. Je mnoho důvodů, proč jsou závody tak populární, ale svou roli má určitě i nebezpečnost tohoto sportu.

            Smrt Allana Simonsena v prvních minutách závodu 24 hodin v Le Mans způsobila, že si mnoho závodníků začalo klást otázky ohledně bezpečnosti a jestli je o ni dostatečně postaráno. Naši přátelé a spolujezdci/piloti se v těchto časech cítí zranitelní, a stejně se cítili i před týdnem, když zemřel Jason Leffler během závodu v New Jersey. Pocity zranitelnosti a smutku a ptaní se na bezpečnost jsou u jezdců i fanoušků stejné, jako když před rokem tragicky havaroval Dan Wheldon. Často vidíme vztek, když se snaží vypořádat s těmito emocemi, myslíc na to, že mělo být uděláno něco pro to, aby se smrti předešlo. Tento článek se zaměří na to, kam až bezpečnostní opatření aut došla a jak se může stát, že jezdec zemře. Ve výsledku se tento článek zaměří blíže na Allanovu smrt a dojde k závěru, že to byla předvídatelná havárie i se svým tragickým výsledkem. V tomto případě se jednalo o zbytečnou smrt jezdce.

1) Jeden z nejlepších způsobů, jak začít den, je mít nad ránem pěkný sen. Ještě lepší je mít sen o svém oblíbeném jezdci.:D Zdá se vám občas o vašich oblíbencích? Nebo vás do snů chodí strašit naopak ti, které nemáte zrovna v lásce? (Mě se z jezdců zatím zdálo jenom o Jensovi, Jacquiem, Gillesovi, Montoyovi, Kimim a Fernandovi, takže zatím mám celkem pěknou bilanci.)

2) Málem jsem roztekla nad touhle fotkou:

Zaprvé miluju Fernandovy fotky s dětma (a pokaždé si tak povzdychnu, kdy už se konečně dočkáme nějakého jeho vlastního - proč já musím fandit zrovna jezdcům, kteří se do zakládání rodiny ženou v paddocku ze všech nejmíň?), zadruhé mi tu Falco docela dost připomíná mojí vlastní představu Fernandova syna z jedné mojí povídky, takže tentokrát to byl dvojitý povzdech...:D (O tu povídku se odmítám dělit, protože jsem jí psala v rámci pokusů s nejrůznějšími typy povídek a na tuhle vyšel zrovna mpreg - kdo neznáte, ani negooglete. Pro své vlastní dobro.)

Tak, po skutečně dlouhé a dlouhé době jsem se konečně dostala k tomu, abych napsala nějaký nový článek - v posledních týdnech jsem psala víc než dost, takže když jsem si chtěla odpočinout, rozhodně ne u dalšího psaní...

...a jen doufám, že si dnešní článek nikdo nevezme osobně.:))

Když jsem začínala pořádně sledovat F1 tak zhruba v tom roce 2003 (ty dva roky předtím to nebylo nijak

Byla jsem teď týden mimo internet a ani další dny to asi nebude moc slavné, neboť musím makat na bakalářce. Nicméně zábavu za mě obstaral Michal, od kterého mi přišlo pár článků ke zveřejnění, za což mu tímto ještě jednou děkuju a nabádám vás ostatní, abyste se inspirovali.:D No a než se to tady tedy znovu rozjede, pochlubím se vám aspoň se svým úlovkem z jednoho pražského sekáče. To nejlepší na tom je, že to není fake, a stálo mě to jenom 75 korun.

Někteří z vás možná vědí, že tohle není první blog, který na této doméně mám. Respektive ne přímo na pise.cz, ale na blbne.cz. Je to blog s povídkami a když budete hledat, můžete tam najít i pár povídek inspirovaných F1 - i když jsem si ve většině případů spíš jenom vypůjčila jména a obličeje.:D Adresa je stejná, jenom, jak jsem říkala, s jinou koncovkou, tedy nickyhayden.blbne.cz.

Měla jsem v plánu přetáhnout tam i GBT ze svého starého blogu daronka.blog.cz, ale nakonec jsem se zasekla u prvního dílu.