Když jsem tenhle blog zakládala, bylo to hlavně z jistého zdravého naštvání. Chyběl mi blog o F1, který by jenom neopakoval novinky a zajímavosti, ale také třeba přinesl názory svého zakladatele nějak výrazněji než tím, že fotky oblíbence se na něm budou vyskytovat nějak moc často. Navíc bylo v F1 i ve fanouškovské komunitě v té době dost věcí, které mi vadily, tak jsem si řekla - když takový blog nikdo jiný nezaloží, založ si ho sama! Ale časem jsem dospěla k závěru, že na rozpoutávání flamů jsem přece jenom trochu stará, navíc mám momentálně nervy ve škole, a ve svém volném čase se proto snažím zabývat něčím příjemným... A funkci českého F1 kata si pro sebe beztak uzmula KatF1.:D Vlastně v reakci na její článek o tom, proč nemá ráda Kimiho, jsem se rozhodla napsat tohle.
Dneska po vás chci, abyste se trošku zamysleli nad svými oblíbenci. Vážně vás nikdy ničím nenakrkli? Vážně jste někdy neměli chuť tlouct hlavou do klávesnice a skučet "Panebože, to je ale hovado!"? Jen se rozepište v komentářích, pokud se vaši oblíbenci shodují s mými, jsem zvědavá, jestli se shodneme.:)
Začneme od Fernanda Alonsa...
Rozhodně si nemyslím, že je Fernando čistý jako lilie. Naopak si myslím, že je do určité míry pěkně sebevědomý hajzlík, který přesně ví, co chce, a je schopný udělat všechno pro to, aby toho dosáhl. Jeho schopnost vyklouznout oficiálně s čistým štítem ze dvou megaprůšvihů, kterých se určitě musel účastnit (SpyGate a CrashGate) je na jednu stranu vlastně fakt obdivuhodná. To mě na něm v konečném výsledku ani tolik nenaštvalo, v tomhle bodě souhlasím se sacrebleu, že velké šampiony dělá právě schopnost jít přes mrtvoly (Vettel, Schumacher a další by jistě souhlasili). Co mě třeba v případě Fernanda nakrklo byly jeho propírané mimomanželské avantýry, a vůbec jeho, zdá se, poněkud "volný" vztah k všemu, co má prsa a dvě nohy. Občas mi přijde, že má prostě takové záchvaty, kdy by prohnal každou sukni v okruhu jednoho kilometru. A když už proboha lítám za ženskýma, tak se u toho nenechám fotit a natáčet...
Další pán na holení je Jacques Villeneuve.
Pokud tohohle pána, respektive jeho hlášky, někdo z fanoušků nezná, tak asi sleduje F1 teprve týden, nebo byl pár let na dovolené na jiné planetě. Myslím, že si teď všichni řeknete, že Jacques mi přinejmenším některými svými výšplechty musel nadzvednout mandle už hodněkrát. Překvapivě, není to tak. Po těch letech (fandím mu od roku 2001) už ho beru se značnou rezervou. Jeho trefné hlášky ocením, nad těmi mimo mávnu rukou. Trošku mě na něm točí to, že neumí přiznat vlastní chybu, ale to si stejně v F1 nemůžete dovolit - uděláte to jednou, a okamžitě klesnete v potravinovém žebříčku o pěkných pár stupňů níž. Ale skutečně mě tahle jeho vlastnost mrzí ve chvíli, kdy uškodí sám sobě - jako například když měl Pollocka kopnout do zadele hooooodně dlouho předtím, než to udělal. O Pollockovi se skutečně zpětně nedá říct nic moc dobrého, a celkem mě překvapilo, když jsem zjistila, že Jacquesova máma na něj má ne úplně, ale trochu přeci jen podobný názor. Jestli Jacquesovi něco pohřbilo kariéru, byla to především jeho přílišná loajalita k lidem, které měl poslat do háje, a neschopnost něco změnit.
A protože svou superprotichůdnou trojku nemůžu rozdělit, uzavřeme to dneska Kimim Räikkönenem...
Už několikrát jsem řekla, že náš love/hate relationship se stále vyvíjí. Ani nevím, jestli jsem začínala jako Kimiho fanynka nebo ne... Myslím, že asi jo, protože jsem fandila každému, kdo bojoval se Schumim.:D V letech 2005 a 2006 jsem Kimimu samozřejmě fandit nemohla, to hrál jasný prim Fernando... Pak se zase Kimi vrátil zpátky na pozici oblíbence, no a od té doby to máme pořád dokola jako na houpačce. Už jsem i vysvětlovala, že tohle všechno je kvůli tomu, že v paddocku mám prostě Kimiho ráda, protože je výrazná osobnost. Problém je, že jeho osobnost je úplně jiná než moje, a v reálném životě bych s ním asi jen těžko hledala společnou řeč. Ale to taky není špatné, aspoň mě tenhle případ nikdy nepřestane bavit.:) Co mě ale skutečně pije krev, je jeho "vzdávání sezón", které už několikrát předvedl, a jeho řeči o tom, že F1 je jenom práce, která ho náhodou baví. Na světě je spousta kluků (i holek), pro které by F1 byla splněný sen, ale z různých důvodů musí hodně bojovat a hodně se snažit, aby se tomu snu přiblížili. Kimi tak neuvěřitelně mrhá svým talentem, že jsem ho za tahle prohlášení už několikrát virtuálně proliskala.