Nickyhayden | Respekt?

Napadla mě včera taková myšlenka, nemám ani pořádně promyšleno, jak to chci vlastně napsat, ale zajímal by mě váš názor a hlavně se chci o tenhle postřeh podělit, takže do toho, snad to bude pochopitelné.:)

Bude se to týkat dvou zdánlivě nesourodých věcí, které vyvolaly v poslední době velké vášně - angažování Verstappena a bučení. Můj názor na první jmenovanou věc ti z vás, co mě sledují na FB, jistě dobře znají. Pro ty z vás, co nesledují, nebo třeba pro ty, kteří ten status přehlédli, sem kopíruju vyjádření Jacquese Villeneuva, se kterým souhlasím všema deseti:

"Superlicence by měla být něco, co má význam, ne něco, co dostanete za 300 odjetých kilometrů. Tohle angažmá nemůže mít dobrý efekt. Pokud Verstappen neuspěje, zničí ho to. Pokud uspěje, F1 ztratí svůj smysl coby něčeho, k čemu se musíte propracovat, vyrůst. Nebude ničím. Z tohohle zkrátka nic dobrého nevzejde."

A teď přeskočíme k onomu bučení. Nejen co se týče Rosberga, ale sáhneme i do minulosti, co se týče Vettela. Nakolik nám to bučení mohlo mluvit z duše (a že jsem se tím zabývala v jednom z dřívějších článků), zvedla se po internetu i mezi lidmi z F1 velká vlna nevole k takovému chování, které bylo podle těchto prohlášení "absolutně bez respektu".

Od včerejška si ale říkám, odkud mám já jako fanoušek ten respekt brát. Každý rok se mění předpisy takovým způsobem, že normálně myslícímu člověku se z toho dělá špatně. F1 je postupně ze stupínku absolutního vrcholu nejen sportovního, ale i vývojového, srážena nejrůznějšími omezeními čím dál níž a níž. Obchod s jezdci začíná připomínat přesycený trh, který se točí čím dál rychleji - každou chvíli máme nějaký nový talent, každou chvíli bychom se měli zaměřovat na někoho jiného. Red Bull točí ve svých juniorkách tolik jezdců, že by potřeboval těch týmů nejméně pět, aby jim všem mohl v F1 zajistit místo. Do F1 se cpou čím dál tím mladší jezdci, a člověka to chtě nechtě nutí přemýšlet, jak obtížné je asi řídit vůz F1, pokud to zvládne člověk, který ani ještě oficiálně nemůže vlastnit řidičák na normální auto.

Navíc si nějak nemůžu pomoct, ale ten respekt moc nevidím ani mezi jezdci a týmy. To, že mezi zuby naštvaně zavržete něco, co vám napsalo PR oddělení, není respekt. To je, s prominutím, připosranost. Samozřejmě, jezdci jsou profesionálové a nemůžou dopustit, aby s nimi mlátily emoce sem a tam - stačí se podívat na Hamiltona. Ale zdravá nasranost a drzost je část toho, co dělá osobnost výjimečnou. PR robot se respektuje těžko.

Takže - jak máme respektovat lidi, kteří nám mnoho důvodů je respektovat, nedávají?